Udržitelné hospodaření s podzemními vodami v česko-rakouském příhraničí

V posledních letech je na některých vrtech, které sledují podzemní vody ve strukturách s vodohospodářským potenciálem na jihovýchodní Moravě, patrný pokles hladiny podzemní vody. Není známo, zda je pokles způsoben změnou klimatu anebo je důsledkem antropogenních vysokých odběrů podzemních vod. Pokles hladiny je doprovázen i změnou chemismu vod.  Hlavním cílem projektu je proto zjistit příčinu a rozsah poklesu a tato zjištění účinně komunikovat směrem k cílovým skupinám. Při řešení problému je potřeba studovat přirozené hydrogeologické struktury, ve kterých se podzemní voda formuje, bez ohledu na administrativní členění oblasti. Z tohoto důvodu je přeshraniční přístup nezbytný.

Cílem realizovaného projektu, jehož zahájení je plánováno od 1.7.2024, je posílení výměny přeshraničních znalostí a dat na podporu přiměřeného a koordinovaného vodního hospodářství v přeshraničním regionu.

Hlavního cíle bude dosaženo prostřednictvím: 1) analýzy stávajících i nově získaných dat, 2) posílením spolupráce klíčových aktérů pro lepší ochranu podzemních vod a 3) realizací společných vzdělávacích akcí k propagaci a využití společné znalostní základny. Očekávanými výstupy projektu se tak ve výsledku stanou doporučení přehledně uspořádána do formy 3 katalogů. Tyto katalogy mohou být využity v přípravě závazných strategií institucí zodpovědných za udržitelná vodohospodářská stanoviska a rozhodnutí na obou stranách hranice. Hlavním výstupem projektu je společně vypracovaná strategie k lepší ochraně a využívání podzemních vod a její následná implementace v praxi prostřednictvím zapojených projektových partnerů.

Zvolenými způsoby řešení jsou: 1) vytvoření geologického 3D modelu, 2) hydrogeologického 3D modelu, 3) klimatického 2D modelu 4) integrativního modelu a 5) vyhodnocení a formulace doporučení k nastavení komunikačního mechanismu a spolupráce zapojených subjektů i odpovědných osob k lepší ochraně i udržitelné správě podzemních vodních zdrojů.

Analýzou stávajících i nově získaných vědeckých dat a se zohledněním právních předpisů obou zemí bude vytvořena znalostní základna obou zemí, která se stane základem společně vypracované strategie a akčního plánu v podobě indikačního katalogu rizik.

Za hlavní výstup projektu je tak považována společná koncepce řízení s doporučením k eliminaci negativních činností, které ovlivňují zásoby a kvalitu podzemních vod. Strategie bude obsahovat i mechanismus komunikace mezi orgány obou zemí s cílem předcházet riziku snížení zásob a využitelnosti podzemních vod tak, aby byly zachovány i pro budoucí generace.

Očekávaný přínos projektu pro cílové skupiny bude mimořádný. Podobné koncepční řešení dosud nebylo realizováno. Pracovníci zapojených partnerských organizací, strategických partnerů odborů životního prostředí, i široká odborná veřejnost budou mít možnost účastnit se vzdělávacích akcí k dané problematice a využívat pro závazná vodohospodářská rozhodnutí společnou znalostní základnu. Vypracované katalogy rizik budou přínosem pro samosprávné orgány při povolování zřizování tepelných čerpadel využívajících podzemní vodu. Nedílnou součástí projektu budou i analýzy právních norem a správní praxe obou zemí využitelná na obou stranách hranice.

Inovativnost předkládaného projektu tak spočívá v komplexním posouzení rizik a potenciálů ochrany podzemních vod prostřednictvím 4 odborných modelů a otevřenému dialogu s regionálními aktéry. Díky realizaci projektu tak bude na obou stranách hranice rozvíjena vzájemná informovanost o potřebě zodpovědného využívání přírodních podzemních vod.

Mezi hlavní výstupy projektu se řadí:

• Společná databáze z dostupných údajů o teplotách, srážkách, hladině povrchových i podzemních vod.

• Zpráva z měření, v níž budou interpretovány výsledky z provedených měření za účelem objasnění proudění podzemních vod a pro určení prostorové struktury zvodně.

• Společné přeshraniční modely: Geologický 3D model v šíři cca 30 km od města Drosendorf/Znojmo na západě a Břeclavi/Hohenau na východě, přičemž spodní hranice geologického modelu bude maximálně 500 m pod povrchem terénu; Hydrogeologický model s identifikací regionálních a lokálních trendů ve vývoji hladin podzemních vod a jejich interpretace s ohledem na vývoj klimatu a historii odběrů; Klimatický 2D model" a povrchový odtok s analýzou časové řady vývoje teploty vzduchu a srážek v řešeném území, který díky integraci dat z obou zemí umožní získat mnohem komplexnější přehled o vývoji klimatu ve studované oblasti.

• Indikativní katalog rizik, který bude ukazovat, ve kterých oblastech zůstala hladina podzemní vody po několik desetiletí stabilní, kde klesá nebo naopak stoupá.

• Katalog eliminace rizik, jehož podoba bude záviset na typu identifikovaných rizik. Problematiku poklesu hladiny podzemních vod je z důvodu propojenosti struktur podzemních vod nutno řešit na bilaterální fázi, společnou a jednotnou metodikou a navrhnout společná řešení. Dílčí výstup bude předmětem odborné diskuse se strategickými partnery.

• Katalog doporučení, který se stane východiskem pro udržitelné společné využívání podzemních vod v příhraniční oblasti. Společný katalog bude obsahovat doporučení a příklady dobré praxe. Jeho obsah bude záviset na charakteru zjištěných rizik. Výstup bude kriticky diskutován se strategickými partnery.