Agrolesnictví vedle produkce může pomáhat zadržovat vodu, omezovat erozi, zlepšovat mikroklima nebo podporovat biodiverzitu. Jak tyto systémy fungují, co o jejich přínosech říká výzkum a jaké jsou možnosti jejich zakládání v Česku a Rakousku, ukázal dvojjazyčný webinář pořádaný v rámci projektu DeKLARed ADAPTRegions.
Více vody v půdě a menší riziko eroze
Theresia Markut, ekoložka z FiBL a specialistka na biodiverzitu a agrolesnické systémy v Rakousku, během webináře představila výsledky výzkumů zaměřených na vliv agrolesnictví na půdu, vodu a mikroklima. Podle prezentovaných dat vážou agrolesnické systémy v průměru přibližně o 18 procent více uhlíku v půdě než běžné polní monokultury. Vyšší obsah organické hmoty přitom zlepšuje také schopnost půdy zadržovat vodu.
Stromy a vegetace podporují vsakování srážek a zpomalují povrchový odtok, což je důležité zejména na svažitých pozemcích ohrožených vodní erozí. Stromořadí zároveň snižují rychlost větru, poskytují stín a během horkých dnů mohou mírně snižovat teplotu v okolí. Ovlivňují také relativní vlhkost vzduchu a množství vody, které se z půdy a rostlin odpařuje.
Agrolesnictví ale není jedinou možností, jak vodní režim zemědělské půdy zlepšit. Pomoci může také vhodný osevní postup, meziplodiny, omezení intenzity zpracování půdy nebo další krajinné prvky.
Stromořadí mohou zpomalovat i přívalovou vodu
Praktické příklady z Rakouska ukázaly také takzvané keyline agrolesnické systémy. Stromořadí a příkopy jsou v nich navržené s ohledem na reliéf území tak, aby zpomalovaly odtok vody po svahu. U jednoho z realizovaných systémů se jejich funkce ukázala při silných srážkách. Příkopy před stromořadími se naplnily vodou, zpomalily její odtok a poskytly jí více času pro vsakování do půdy.
Takové řešení ale vyžaduje přesné navržení. „Musí se to po vodohospodářské stránce výborně naplánovat a proměřit. Kdyby to nefungovalo, mohlo by to dopadnout docela špatně,“ upozornila Markut. Špatně navržené opatření může například odvést vodu na sousední pozemek.
V Česku vznikly tisíce hektarů agrolesnických systémů
V Česku funguje od roku 2023 dotační titul na agrolesnictví, o který je podle Jakuba Houšky, odborníka z Českého spolku pro agrolesnictví s praktickými zkušenostmi s agrolesnickými systémy, velký zájem. Původně se počítalo s podporou zhruba 900 hektarů na celé pětileté období. Do konce roku 2025 však bylo realizováno 3765 hektarů, tedy více než čtyřnásobek původně plánované plochy.
Nové výsadby jsou podle něj rozmístěné napříč republikou. Větší prostor pro další rozvoj vidí například v Polabí nebo na jižní Moravě, tedy v oblastech silně zasažených projevy klimatické změny. Na založení agrolesnického systému lze při splnění podmínek získat podporu přes čtyři tisíce eur na hektar, následná péče je podporována dalších pět let. Dotace je stanovena v eurech, žadateli se ale vyplácí v českých korunách.
Podmínky zároveň určují základní podobu výsadby. Systém má počítat se 100 stromy na hektar a minimálně třemi druhy dřevin, přičemž nejméně polovinu mají tvořit lesní dřeviny.